Jak jsem začal pronajímat byty

Čas čtení: 4 min

V této části se dozvíte, jak jsem začal pronajímat byty. Začněte výběrem článku z obsahu. Články píši v pořadí, jak se události odehrály, ale jednotlivé články na sebe nemusí navazovat. Začněte číst, kde chcete a pokud budete mít pocit, že vám něco uniká, tak se podívejte do předchozího článku. Pokud ještě žádný byt nepronajímáte, tak se příliš nelekněte, protože jednotlivé příběhy jsou sice pravdivé, ale zároveň jsou to extrémy. A pamatujte si, že všechny problémy se dají nějak vyřešit. Pokud hledáte spíše praktické informace, najdete je zde.

Podobnost nájemníků z příběhů s vašimi nájemníky je čistě náhodná.


Pronajímatel bytu

Proč píši sekci, jak jsem začal pronajímat byty?

Když zadáte do vyhledávače „pronajímatel bytu“, tak najdete výsledky typu: co si může pronajímatel dovolit nebo práva a povinnosti pronajímatele (zkuste si to hned najít). Skoro to vypadá, že nájemníci jsou svatí a pronajímatele na tento svět posílá sám ďábel. Bohužel tomu tak není. Proč se jich všichni zastávají? Je to jednoduché. Když dojde na nějaký problém, tak pronajímatel je ten kdo musí být aktivní a musí si umět poradit, ale nájemníci jsou často pasivní (strčí hlavu do písku a doufají, že jim to projde). Proto má někdo pocit, že ty nebožáky, kteří se neumí (nechtějí) bránit, musí chránit. Teď si položme otázku, kdo dnes půjde do nájemního bytu? Mladí lidé (studenti nebo mladé rodiny), lidé, kteří nedosáhnou na hypotéku a bohémové.

  1. O mladých se snad ani nemusím rozepisovat (party jede, dokud je co pít).
  2. Co lidé, kteří nedosáhnou na hypotéku? Nejdříve si řekněme, proč by si někdo měl kupovat vlastní byt, když může bydlet v nájmu. Protože bydlet ve vlastním je levnější (pokud tedy každý rok nezdemolujete byt, potom asi vyjde levněji nájem). V současné době lze splatit hypotéku za třicet let a nebude to o nic dražší než nájem. Tedy pokud máte našetřeno alespoň dvacet procent kupní ceny nemovitosti. Proč na hypotéku někteří lidé nedosáhnou? Protože mají nízké příjmy (lepší varianta) nebo lidé se zářezem v nějakém rejstříku dlužníků. Jenom pro zajímavost, když jsem si poprvé zřizoval internet, tak mě provozovatel lustroval v takovém rejstříku. Asi se bál abych mu nezůstal dlužen těch tři sta padesát korun za první měsíc, než by mě odpojil. A teď si představte, že takové lidi nemůžete jednoduše odpojit a musíte s nimi měsíčně jednat a občas i smlouvat o zaplacení nájemného.
  3. Snad nejhorší skupinou jsou bohémové. Těm je všechno jedno.

Jak zakončit úvod k této sekci?

Pozitivně. Jednotlivé příběhy v této sekci se budu snažit psát odlehčenou formou a i když se to občas zdá strašné, není to nic, co by nešlo překonat. Jinak bych s pronájmem bytů již skončil. Ještě jedno upozornění pro ty, co již pronajímají byty: podobnost s vašimi nájemníky je čistě náhodná.

Jak jsem začal pronajímat byty